Jedu takhle tábořit
Škodou 100 na
Oravu.Spěchám, proto riskuji, projíždím přes
Moravu.Řádí tam to strašidlo, vystupuje z bažin,žere hlavně Pražáky, jmenuje se Jožin.
Jožin z bažin močálem se plíží,Jožin z bažin k vesnici se blíží,Jožin z bažin už si zuby brousí,Jožin z bažin kouše, saje, rdousí.Na Jožina z bažin, koho by to napadlo,platí jen a pouze práškovací letadlo.
Projížděl jsem dědinou cestou na
Vizovice.Přivítal mě předseda, řek mi u
slivovice:«Živého či mrtvého Jožina kdo přivede,tomu já dám za ženu dceru a půl
JZD.»
Jožin z bažin… etc.
Říkám: «Dej mi, předsedo, letadlo a prášek,Jožina ti přivedu, nevidím v tom háček.»Předseda mi vyhověl, ráno jsem se vznesl,na Jožina z letadla prášek pěkně klesl.
Jožin z bažin už je celý bílý,Jožin z bažin z močálu ven pílí,Jožin z bažin dostal se na kámen,Jožin z bažin tady je s ním amen.Jožina jsem dohnal, už ho držím, johohó,dobré každé lóvé, prodám já ho do ZOO.
